Cíle domova

  • podporovat soběstačnost uživatelů v oblasti hygieny, stravování a péče o vlastní osobu
  • podporovat uživatele v samostatném vedení domácnosti
  • podporovat uživatele ve využívání běžných služeb a při vyřizování svých osobních záležitostí
  • upevňovat a rozvíjet znalosti, dovednosti a poznávací funkce uživatelů
  • upevňovat a rozvíjet komunikační schopnosti a sociální dovednosti uživatelů
  • podporovat uživatele v dalším vzdělávání nebo při hledání pracovního uplatnění
  • podporovat zdravý životní styl a udržovat dobrý psychický stav uživatelů
  • podporovat vztahy uživatelů s rodinou, přáteli a komunitou
  • podporovat uživatele v aktivním trávení volného času a v jejich zájmech

 

Kde nás najdete

Domov Rajmonova je dlouhodobně podporován v rámci projektu Transformace:

Přečtěte si více informací o našich službách

Základní informace

Popis realizace

Provozní řád

Jak to u nás vypadá

Pro koho je Domov určen

Cílovou skupinou služby Domov Rajmonova jsou osoby se středně těžkým až těžkým mentálním postižením s diagnostikovanou poruchou autistického spektra od 17 let, a případně dalšími poruchami v oblasti hybnosti, smyslového vnímání a chování. Jedná se o osoby s vyšší mírou potřebné podpory při všech činnostech péče o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti, s vysokou mírou potřebné asistence při trávení volného času a seberealizaci. Služba není určena osobám s nízkou mírou potřebné podpory.

Co poskytujeme našim klientům

Domov Rajmonova umožňuje jeho uživatelům za podpory pracovníků vytvářet si vlastní místo pro život dle jejich přání a potřeb, zapojit se do běžného chodu domácnosti a získat vědomí „být doma“.

Sociální služby poskytujeme podle zákona č. 108/2006 Sb., § 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Provozní doba Domova:

nepřetržitě

Máte zájem o návštěvu Domova?

nebo nám zavolejte na číslo 725163308

Odpovědné osoby

Mgr. Olga Dvořáková

Vedoucí domova, sociální pracovnice


Narodila jsem se v Praze, vystudovala výtvarné gymnázium a dále pokračovala studiem na 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy, obor ergoterapie. Magisterský titul jsem získala na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, a to po ukončení oboru rehabilitační a psychosociální péče. Po studiích i během nich jsem se věnovala lidem s handicapem, a to převážně osobám s různými druhy mentálního, tělesného nebo kombinovaného postižení. V soukromém životě jsem člověk hodně kreativní, aktivní, ráda cestuji a věnuji se mnoha sportům.

Brigita Buďa

Pracovnice přímé péče


Po studiu na střední škole jsem absolvovala kurz Červeného kříže Pečovatelka seniorů a dětí. V sociální sféře se pohybuji již přes 30 let, jak na Slovensku, tak i v Čechách. V životě mám ráda výzvy, ráda pomáhám druhým lidem a držím se motta „To, co dáváš druhým, dvakrát se ti vrátí.“

Adéla Hausnerova

Pracovnice přímé péče


Po ukončení základní školy jsem se vydala na cestu v oboru sociální činnost. Díky mým rozmanitým praxím jsem se setkala s nejrůznějšími skupinami osob, měla jsem možnost pracovat s dětmi, seniory a lidmi s kombinovaným postižením. Nejvíce mě to však táhlo k osobám s mentálním znevýhodněním. Ukázali mi svůj pohled na svět, svoji radost z maličkostí a kolik v sobě mají lásky. Právě v organizaci Ruka pro život mám možnost uplatnit svoje schopnosti a dělat práci, která mě naplňuje. Jsem velmi vděčná, že jsem se stala součástí této služby.

Sylvie Horažďovská

Pracovnice přímé péče


S prací asistenta v přímé péči jsem se poprvé setkala ve Velké Británii. Působila jsem v domově určeném pro lidi s Alzheimerovou chorobou a stařeckou demencí. Po několika jiných pracovních zkušenostech jsem se rozhodla opět pomáhat potřebným lidem. Ráda bych rozvíjela schopnosti klientů, aby mohli být více soběstační a šťastnější.

Veronika Jiráková

Pracovnice přímé péče


Po základní škole jsem se rozhodla zkusit střední odbornou školu sociální. Ze začátku jsem si nebyla jistá, že je to právě to, co mě bude bavit, ale během bohatých praxí absolvovaných na škole jsem zjistila, že práce s lidmi s mentálním postižením mě neskutečně naplňuje a přináší radost do života. Svůj volný čas ráda vyplním malováním, vyráběním a pečením.

Veronika Jončevová

Pracovnice přímé péče


Narodila jsem se v Praze, kde jsem vystudovala vysokou školu humanitního zaměření, ke které jsem si následně dodělala kurz Pracovnice v sociálních službách. K sociálním službám jsem se dostala náhodou, když jsem ke škole hledala uplatnění, a už jsem u nich zůstala. Věřím v to, že každý by měl mít právo na důstojné životní podmínky a jistotu bydlení, kde se bude cítit dobře a bude se moci realizovat v tom, co ho baví a naplňuje.

Martina Křížová

Pracovnice přímé péče


Téměř celý svůj profesní život se věnuji práci s lidmi. Od práce ve zdravotnictví jsem přešla do sociálních služeb, kde jsem pracovala s osobami s Alzheimerovou chorobou. Poté mně život zavál do dětského kolektivu v mateřské škole, kde jsem pracovala jako asistentka pro děti s autismem. Práce s lidmi s PAS mně oslovila, a proto jsem se rozhodla jí věnovat v Ruce pro život.

Vladimíra Kůrková

Pracovnice přímé péče


V roce 1995 jsem ukončila Rodinnou školu se zaměřením na zdravotní a sociální obor. Mé kroky směřovaly zprvu do domova seniorů, kde jsem jako mladá holka získávala praxi a zkušenosti. V průběhu života mě začala zajímat i péče o nemocné, tudíž jsem volila práci v nemocnici na různých odděleních, a tím jsem si v těchto oborech zvyšovala několik let další kvalifikaci. Po získání kurzu pracovníka v sociálních službách, který jsem získala v roce 2018, jsem měla možnost pracovat s lidmi z Azylových domovů, nocleháren a nízkoprahových center. Jsou to velmi bohaté zkušenosti, za které jsem ráda. Práce s lidmi mě vždy naplňovala a je pro mě důležité pomoc lidem dávat.

Narine Papjanová

Pracovnice přímé péče


V sociální oblasti pracují již přes 26 let. Poté, co jsem emigrovala do České republiky z Arménie, neboť manžel dostal nabídku práce v Praze, jsem absolvovala rekvalifikační kurz pracovníka v sociálních službách, přesto že jsem vystudovala VŠ těžkého průmyslu v Jerevanu. Delší dobu jsem pracovala se seniory, a když jsem narazila na nabídku Ruky pro život, rozhodla jsem se udělat změnu. Jsem velmi vděčná, že jsem se stala součástí týmu, mohu lidem pomáhat a zpříjemnit jejich těžký život. Tato práce mě stále obohacuje a učí mnohým věcem. Ve volném čase se věnuji rodině, mám ráda cestování a pobyt v přírodě. Jsem ráda, že pomáhám těm, kdo moji pomoc potřebují.

Tomáš Pavlíček

Pracovník přímé péče


Pocházím ze srdce Vysočiny, z Jihlavy. Absolvoval jsem SOU Polygrafické v Rumburku. Poté jsem dlouhá léta pracoval jako tiskař, ale jednoho dne jsem dostal nečekanou nabídku pracovat v sociálních službách v Azylovém domě pro muže v Berouně. Po několika letech této brigády jsem se rozhodl přestoupit do sociální služby natrvalo. Vystřídal jsem několik cílových skupin, od lidí bez domova až po klienty s PAS. Mám dojem, že tato cílová skupina mně vyhovuje nejlépe.

Hana Pernikářová

Pracovnice přímé péče


Narodila jsem se v Praze, odmaturovala jsem na Českoslovanské akademii obchodní Dr. Edvarda Beneše a těšila jsem se, že se budu živit účetnictvím. To se ale nikdy nestalo, což zpětně hodnotím velmi pozitivně. Místo účetnictví mě zaujal obchod, pracovala jsem na různých pozicích v oblasti pojišťovnictví, marketingu a také v realitách. Bavila mě pestrá pracovní náplň a hlavně komunikace s klienty. Moje obchodní kariéra skončila v čase covidu, kdy jsem trochu ze zoufalství přijala nabídku pracovat v sociálních službách. Trvalo mi šest měsíců, než jsem pochopila, že mi tato práce lidsky sedí o hodně víc. Roli pracovníka v sociálních službách chápu velmi zodpovědně, neboť přímo vstupuji do životů druhých lidí v míře, která je obvykle určená jen těm nejbližším. Mám opravdovou radost, když se daří udržovat v Domově dobrou náladu, vyvolat touhu po novém dobrodružství a podpořit nadšení a odvahu lidí, pro které jsme často druhou rodinou.

Karel Schneider

Pracovník přímé péče


Jmenuji se Karel Schneider a pocházím z Ústeckého kraje. Už od dětství jsem byl rád v kontaktu s lidmi, povídal si s nimi. Pro své kamarády jsem byl takovou „vrbou“. Pomoc ostatním lidem mě tak vždycky táhla. Také mě odjakživa zajímaly humanitní obory jako pedagogika a sociální práce. Od roku 2014 se věnuji hostitelské péči a momentálně pečuji již o třetího svěřence. Mou zálibou je vaření, turistika, plavání a cestování.

Jan Šteflíček

Pracovník přímé péče


Práci v sociálních službách se věnuji několik let a jsem v tomto oboru spokojen. Dříve jsem vystřídal mnoho zaměstnání, ale tento druh práce je první, ve kterém čas plyne jinak. Jedna z věcí, za které jsem v tomto oboru rád je, že v podstatě každý den člověk zažívá určité nepředvídatelné situace, které jinde nemá moc možnost zažít, a zde je řeší ke spokojenosti klientů.

Mgr. Katarína Tlumačová

Pracovnice přímé péče


Pocházím z Košic, na Slovensku jsem vystudovala VŠZ – obor sociální pracovnice. Žiji v rodině se svou úžasnou hendikepovanou sestrou a díky Ruce pro život jsem dostala jedinečnou příležitost předat své celoživotní zkušenosti lidem, kteří jsou odkázaní na podání pomocné ruky, s úsměvem na tváři, péčí a láskou v srdci. Vnímám jako své poslání stát se součástí jejich bytí v životě a pomoci jim ho žít co nejvíce samostatně. Pouze život, který žijeme pro ostatní stojí za to. Bez rozdílu.