Domov pro osoby se zdravotním postižením Na Dlážděnce

Cíle domova

podporovat soběstačnost uživatelů v oblasti hygieny, stravování a péče o vlastní osobu
podporovat uživatele v samostatném vedení domácnosti
podporovat uživatele ve využívání běžných služeb a při vyřizování svých osobních záležitostí
upevňovat a rozvíjet znalosti, dovednosti a poznávací funkce uživatelů
upevňovat a rozvíjet komunikační schopnosti a sociální dovednosti uživatelů
podporovat uživatele v dalším vzdělávání nebo při hledání pracovního uplatnění
podporovat zdravý životní styl a udržovat dobrý psychický stav uživatelů
podporovat vztahy uživatelů s rodinou, přáteli a komunitou
podporovat uživatele v aktivním trávení volného času a v jejich zájmech

Kde nás najdete

Domov Na Dlážděnce je dlouhodobně podporován v rámci projektu Transformace:

Přečtěte si více informací o našich službách

Základní informace

Popis realizace

Provozní řád

Jak to u nás vypadá

Domov se se nachází v prvním nadzemním podlaží cihlového bytového domu. Přístup do budovy je bezbariérový, v budově je výtah. V bytě se nachází 4 jednolůžkové pokoje.

Pro koho je Domov určen

Cílovou skupinou služby Domov Na Dlážděnce jsou osoby se středně těžkým až těžkým mentálním postižením s diagnostikovanou poruchou autistického spektra od 15 let, a případně dalšími poruchami v oblasti hybnosti, smyslového vnímání a chování. Jedná se o osoby s vysokou mírou potřebné podpory při všech činnostech péče o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti, při trávení volného času a seberealizaci. Služba není určena osobám s nízkou mírou potřebné podpory.

Co poskytujeme našim klientům

Domov Na Dlážděnce umožňuje jeho uživatelům za podpory pracovníků vytvářet si vlastní místo pro život dle jejich přání a potřeb, zapojit se do běžného chodu domácnosti a získat vědomí „být doma“.

Sociální služby poskytujeme podle zákona č. 108/2006 Sb., § 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Provozní doba Domova pro osoby se zdravotním postižením:

nepřetržitá

Máte zájem o návštěvu domova?

Domluvte si návštěvu

nebo nám zavolejte na číslo 724 325 716

Odpovědné osoby

Bc. Pavla Špádová

Vedoucí domova, sociální pracovnice

V oblasti pomoci lidem se pohybuji téměř celý svůj profesní život. Mám způsobilost zdravotně sociálního pracovníka, kterou jsem získala absolvováním bakalářského programu Zdravotně sociální péče na VŠPJ v
Jihlavě. Během své praxe jsem se pracovně nejvíce setkávala s lidmi, kteří se potýkali s různými typy duševních onemocnění, a proto mě motivuje práce, která má lidský přesah a dlouhodobě pomáhá zlepšovat život lidem v obtížné situaci. Projekty společnosti Ruky pro život se snaží ve svých domovech i stacionářích hledat různé způsoby vzájemné komunikace a porozumění, což je mi velice blízké a jsem ráda, že toho mohu být součástí.
“Nejušlechtilejším potěšením je radost z porozumění.” (Leonardo Da Vinci)

Mgr. Zuzana Bartovičová

Pracovnice přímé péče

V minulosti jsem pracovala v bankovnictví, ale nebylo to pro mě to pravé. Ráda pomáhám lidem a dělám práci, která má skutečný smysl. Nyní pracuji na plný úvazek pro Policii ČR v kombinaci s prací v sociálních službách. V obou svých profesích tak využívám trpělivost, komunikativnost a individuální přístup. A protože mám z předchozích let zkušenosti s lidmi s poruchou autistického spektra, ráda jsem se stala součástí právě týmu Ruky pro život.

Mgr. Michal Bergmann

Pracovník přímé péče

Narodil jsem se v Praze, vystudoval jsem gymnázium, a poté jsem při studiu vysoké školy začal pracovat na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR. Tato práce mě však nenaplňovala, a tak jsem se rozhodl, že půjdu dělat práci, která má smysl a rozhodl jsem se, že budu “Pomáhat a chránit”. Nyní tedy pracuji na plný úvazek pro Policii ČR v kombinaci s prací v týmu Ruky pro život, kde se věnuji péči o lidi s autismem, a tady slova “Pomáhat a chránit” dostala ještě úplně jiný lidský rozměr.

Ladislav Czina

Pracovník přímé péče

Jmenuji se Ladislav a původně jsem vystudoval obor informačních služeb. Brzy jsem však pochopil, že to pro mě zůstane spíše koníčkem, a zaměřil jsem se na sociální služby, které považuji za své poslání. Rád pomáhám ostatním a těší mě každý, byť malý pokrok našich klientů. Jsem velmi odolný vůči stresu a dokážu diplomaticky vyřešit i velmi napjaté situace. Úspěšně jsem složil psychologické testy u PČR. Mám zkušenosti s prací s lidmi se schizofrenií a věřím, že mé dovednosti a empatický přístup mohou přinést pozitivní změny i pro klienty s poruchami autistického spektra. Ve svém volném čase se věnuji canisterapie, se kterou mi pomáhá psí kolega, samojed Lici.

Miroslava Havlíková

Pracovnice přímé péče

V sociálních službách pracuji sedm let. Začínala jsem jako pracovník přímé péče v domově pro seniory, kdy mi dělalo radost pomáhat seniorům zpříjemnit sklonek života. Po nějaké době jsem dostala možnost pracovat v základní speciální škole pro děti s PAS. Postupem času jsem si uvědomila, že mě tato práce naplňuje a začala jsem cíleně pracovat s lidmi, kteří měli PAS a kombinované postižení. Jsem ráda, že v Ruce pro život mohu být součástí týmu, který se snaží vytvářet pro tyto lidi lepší podmínky pro život.

Milan Lakatos

Pracovník přímé péče

Po skončení studia na obchodní škole jsem vyzkoušel různé pracovní pozice, ale vždy jsem cítil, že bych chtěl v zaměstnání pomáhat lidem. Toto mi umožnila právě organizace Ruka pro život. Kvůli pomoci lidem s každodenními obtížemi, jsem našel zaměstnání, které mě opravdu naplňuje.

Dominik Ludvík

Pracovník přímé péče

Narodil jsem se v Turnově. Již v rámci ekonomického studia na střední škole v Mladé Boleslavi jsem ve svém volném čase pracoval jako dobrovolník v různých sociálních organizacích a věděl jsem, že mé další kroky se budou ubírat tímto směrem. Pracovní zkušenosti jsem získal ve školských zařízeních, kde jsem se staral devět let o studenty s PAS. Jsem rád, že mohu lidem v organizaci Ruka pro život pomáhat k větší samostatnosti, tvořivosti a spokojenosti. Ve volném čase se věnuji kolektivním sportům, četbě a turistice.

Šimon Míča

Pracovník přímé péče

Všichni jsme tlačeni nějakým systémem, který nedává prostor lidem, kteří ve svém oboru teprve začínají.“ Jmenuji se Šimon a zkušenosti se sociálními službami jsem získal především díky dobrovolnictví. Velkou roli v mém osobním rozvoji hrál také skauting, kterému jsem se věnoval téměř 17 let. Právě skauting mě naučil pokoře a tomu, jak pracovat s lidmi a pomáhat jim. Takový typ práce mě naplňuje a dává mi smysl. A i přesto, že jsem původně vystudoval ilustraci a grafiku, a následně pokračoval studiem Audiovize a nových médií na vysoké škole, tak věřím, že mohu při práci v „Ruce“ propojit své dosavadní znalosti a kreativitu s tím, co dělám nyní, a přispět tak k nalezení nových způsobů, jak podporovat vzájemnou spolupráci a koexistenci.

Libuše Elena Padalíková

Pracovnice přímé péče

Lidé se mě po nástupu do Ruky pro život ptají, jak se přihodilo, že jsem začala pracovat zrovna s autisty. Nic se nepřihodilo, prostě jsem se rozhodla. Chci pracovat pro ostatní lidi víc než pro vlastní prospěch. A práce tady mi dovolí se s každým dnem víc naučit – o sobě, o autistech a o světě kolem nás. Tak vlastně přemýšlím, kdo komu víc pomáhá.

Martin Polanka

Pracovník přímé péče

Do sociálních služeb jsem přešel ze zdravotnictví v roce 2018. Postupem času jsem si uvědomil, že nejvíce zajímavá je pro mě práce s lidmi s poruchami autistického spektra (PAS). Jsem velmi rád, že se nám s kolegy v Ruce pro život daří zprostředkovávat klientům podobné zážitky, které zažíváme my ostatní v běžném životě, jako jsou např. různé výlety, pohybové aktivity nebo jen posezení v kavárně. Občas je samotná realizace takových aktivit výzvou, ale pro mě osobně je právě hledání nových způsobů, jak překonávat různé překážky důvod, proč je tato profese pro mě velmi zajímavá. Navíc výsledek naší práce v podobě zapojení u klientů s PAS do běžného života rozhodně stojí za to.

Polina Rybka

Pracovnice přímé péče

Než jsem se začala pracovat v organizaci Ruka pro život, tak jsem pracovala jako ošetřovatelka v nemocnici. Tato práce se mi líbila, ale měla jsem pocit, že kvůli velkému objemu práce máme málo času na pacienty. Práce v Ruce pro život pro mě tedy znamená příjemnou změnu. Těší mě, že každý z našich klientů může dostat tolik pozornosti, kolik pro sebe potřebuje. Práce mě pak naplňuje a přináší mi radost.

Alžběta Staňková

Pracovnice přímé péče

Narodila jsem se na Moravě, ale v dospělosti jsem se odstěhovala do Prahy, kde jsem se provdala. Pracovala jsem na různých pozicích, až se mi jednou naskytla možnost pracovat v sociálních službách. Několik let jsem pracovala v Domově pro seniory a práce mě naplňovala, ale hůře jsem snášela odchod seniorů, a proto jsem se rozhodla změnit cílovou skupinu.

Zuzana Uhrinová

Pracovnice přímé péče

Již 14 let se pohybují v sociálních službách. Nejprve jsem 10 let pracovala v Hospici, ve kterém jsem zažila mnoho příběhů a setkala se s různými osudy lidí. Člověk si v takovém prostředí uvědomí mnoho věcí. Chtělo to změnu a já jsem dostala příležitost pracovat v týmu organizace Ruka pro život. Je to práce, která má smysl a mě osobně naplňuje. Dělat svou práci srdcem a láskou je to nejkrásnější.

Martina Volnerová

Pracovnice přímé péče

Studovala jsem střední školu s ekonomickým zaměřením. Přes dvacet let jsem se věnovala oboru ve stavebnictví. Vnitřně jsem cítila, že bych se ráda věnovala lidem, kteří to potřebují, proto jsem začala pracovat se seniory. Nicméně jsem se chtěla posunout dál a velmi mě zaujala práce s lidmi s poruchou autistického spektra. Tato práce se mi líbí a přijde mi zajímavá – můžu poznávat svět těchto lidí, dávat jim pocit bezpečí, učit je v rámci možností se rozvíjet, i se učit od nich.

Eliška Zámečníková

Pracovnice přímé péče

Pocházím z Ostrova u Karlových Varů. Před lety jsem se přestěhovala do Prahy, kde jsem se přihlásila ke studiu na zdravotnické škole a stala jsem se lektorkou první pomoci. Po studiu jsem ihned začala pracovat nejdříve v nemocničních a následně v sociálních zařízeních zaměřeným zejména na péči o klienty s Alzheimerovou chorobou a v Domově pro uživatele s poruchou autistického spektra.