Domov pro osoby se zdravotním postižením Brno

Cíle domova

podporovat soběstačnost uživatelů v oblasti hygieny, stravování a péče o vlastní osobu
podporovat uživatele v samostatném vedení domácnosti
podporovat uživatele ve využívání běžných služeb a při vyřizování svých osobních záležitostí
upevňovat a rozvíjet znalosti, dovednosti a poznávací funkce uživatelů
upevňovat a rozvíjet komunikační schopnosti a sociální dovednosti uživatelů
podporovat uživatele v dalším vzdělávání nebo při hledání pracovního uplatnění
podporovat zdravý životní styl a udržovat dobrý psychický stav uživatelů
podporovat vztahy uživatelů s rodinou, přáteli a komunitou
podporovat uživatele v aktivním trávení volného času a v jejich zájmech

Kde nás najdete

Přečtěte si více informací o našich službách

Co je obecnou náplní služby domov pro osoby se zdravotním postižením ze zákona, zjistíte z obsahu regionální karty služeb (zde ke stažení) vydané Jihomoravským krajem.

Jak to u nás vypadá

Pro koho je domov určen

Cílovou skupinou služby Domov Božetěchova jsou osoby se středně těžkým až těžkým mentálním postižením s diagnostikovanou poruchou autistického spektra od 18 let, a případně dalšími poruchami v oblasti hybnosti, smyslového vnímání a chování. Jedná se o osoby s vyšší mírou potřebné podpory při všech činnostech péče o vlastní osobu, při zajištění chodu domácnosti, s vysokou mírou potřebné asistence při trávení volného času a seberealizaci. Služba není určena osobám s nízkou mírou potřebné podpory.

Co poskytujeme našim klientům

Domov Božetěchova umožňuje jeho uživatelům za podpory pracovníků vytvářet si vlastní místo pro život dle jejich přání a potřeb, zapojit se do běžného chodu domácnosti a získat vědomí „být doma“.

Sociální služby poskytujeme podle zákona č. 108/2006 Sb., § 48 Domov pro osoby se zdravotním postižením.

Provozní doba Domova pro osoby se zdravotním postižením:

nepřetržitá

Máte zájem o návštěvu stacionáře?

Domluvte si návštěvu

nebo nám zavolejte na číslo 735 751 433

Odpovědné osoby

Bc. Jaroslava Vybíralová

Vedoucí domova, pracovnice přímé péče

Po vystudování psychologie jsme se rozhodla v studiu pokračovat dál. Aktuálně jsem studentkou aplikované psychoterapie a inovací v sociální práci, a současně se intenzivně věnuji psychoterapeutickému výcviku. Po téměř šesti letech v přímé péči s klienty Domova Božetěchova, jsem se stala vedoucí téhle služby. Cítím obrovskou zodpovědnost a současně i radost z téhle změny. Na uživatelích našeho Domova obdivuji jejich bezprostřednost a obrovské potěšení z maličkostí, na které my během běžného života zapomínáme. Jsem velmi ráda, že jsem součástí skvělého týmu lidí, kteří dělají svou práci s láskou. Mohu upřímně říci, že Domov Božetěchova se oprávněně jmenuje Domovem. Je v něm cítit pohoda, bezpečí a radost uživatelů.

Jakub Havlíček, DiS.

Zástupce vedoucí domova, pracovník přímé péče, sociální pracovník

S handicapovanými lidmi se setkávám takřka od dětství, protože jsem navštěvoval různé pobyty ve zdravotnických zařízeních. Už v této době jsem si uvědomil, že studium humanitního oboru bude ta správná volba. Během svého působení na škole jsem měl možnost poznat mnoho lidí působících v oblastech sociální činnosti. Práci s handicapovanými vidím jako jednu z nejvýznamnějších a nejsmyslnějších vůbec. Jako lidé máme ve svém životě možnost volby, a proto si pojďme společně život prožít plnohodnotně, bez větších komplikací a hlavně se všední radostí z maličkosti. Práci v Domově Božetěchova beru jako výzvu, radost a možnost se naučit život vnímat jinak.

Lenka Cihlářová

Pracovnice přímé péče

Jako pracovník v sociálních službách věřím, že každý jedinec si zaslouží žít plnohodnotný život, bez ohledu na jeho schopnosti. Práce s lidmi s poruchou autistického spektra mi ukázala, že jsou schopni dosáhnout velkých věcí, když je jim poskytnuta správná podpora a péče. Při práci s těmito lidmi, jsem se naučila oceňovat jejich jedinečné přednosti, kreativitu, perspektivy a vidět z první ruky, jaký neuvěřitelný dopad může mít, když dostanou příležitost. Moje role je poskytovat podporu a pomoc jednotlivcům s PAS, pomáhat jim orientovat se ve složitosti každodenního života a učit je dosahovat jejich plného potenciálu. Je to privilegium být součástí této cesty a být svědkem růstu a pokroku těchto neuvěřitelných jedinců.

Veronika Dinebierová

Pracovnice přímé péče

Dětství jsem strávila zejména s prarodiči a díky nim, mi přišlo naprosto přirozené pomáhat druhým. Po mateřské jsem přehodnotila své cíle a vyměnila jsem práci ve službách za sociální činnost. Věděla jsem, že chci práci, do které se budu těšit, a Domov Božetěchova splnil mé očekávání. Baví mě, že každý člověk je jiný, pracovní den pokaždé odlišný, a že se na jednom místě setkává tolik úžasných lidí se stejným cílem, pomáhat druhým.

Lenka Dolníčková

Pracovnice přímé péče

Když jsem se po mateřské se třemi dětmi rozhodovala, kam se budou ubírat moje pracovní kroky, úplnou náhodou jsem se dostala k práci se seniory s různými formami demence. Velice rychle jsem pochopila, že to není práce, ale poslání, a že nejen já můžu posloužit lidem, ale i oni obohatili můj život, a toto poslání mě naplňovalo 14 let. Když jsem se ale dostala do zdravotních potíží, které mi nedovolovali práci u lůžka, rozhodla jsem se, zkusit úplně jiný obor. Brzy jsem cítila, že nejsem spokojená a chci zpátky mezi “moje lidičky”. Tak jsem hledala cestičky, jak se vrátit ke službě lidem, která mi dává v životě smysl. A tak jsem se dostala k
našim hendikepovaným a skvělým lidem. Hned jsem věděla, že to je to ono, když se na mě usmějí, vezmou mě za ruku, to domácí prostředí dýchá klidem a pohodou.

Soňa Flachsová

Pracovnice přímé péče

Mám vystudovanou obchodní akademii a poté jsem studovala Mendelovu univerzitu. Myslela jsem si, že vím co v životě chci dělat, ale opak je pravdou, stále se hledám a zkoumám co vlastně v životě chci dokázat a čím být. Když mi do cesty přišla práce v Domově Božetěchova, řekla jsem si proč ne. Ráda se starám a pomáhám ostatním, a když vím, že jim můžu pomoct zlepšit jejich život, jsem za to nesmírně ráda.

Miriam Floriánová

Pracovnice přímé péče

K práci v sociálních službách mě zavedla náhoda, když jsem jela po škole navštívit známou do zahraničí, v té době pracující v organizaci, kde se dobrovolníci starají o osoby s nejrůznějším postižením. Náplň práce mě zaujala, zkusila jsem se přihlásit a zůstala tam krásné 4 roky. Po pár letech zpět v Česku jsem uvítala možnost pracovat v Domově Božetěchova, kde si cením skvělého pracovního týmu, klientů a celkové pozitivní atmosféry.

Ondřej Franta

Pracovník přímé péče

V sociálních službách pracuji už několik let, 10 let v zahraničí, kde jsem získal zkušenosti s lidmi s fyzickým hendikepem, a to mě přivedlo k motivaci zkusit i jiné odvětví v sociálních službách. Organizaci Ruka pro život jsem si vybral proto, že se mi líbila atmosféra Domova a přátelsky kolektiv. Mé cíle se shodují s posláním Domova a směřují k podpoře soběstačnosti a kvalitě života uživatelů.

Pavlína Horáčková

Pracovnice přímé péče

Práci v Domově Božetěchova jsem přijala již po mnoha pracovních zkušenostech v pozdějším věku. Vždy jsem si uvědomovala, že by mě práce v sociálních službách naplňovala. Je pro mě smysluplná tím, že mohu být prospěšná a pomáhat lidem v nepříznivé životní situaci. Dalším obohacením je možnost rozvíjet v mladých lidech s PAS jejich tvůrčí schopnosti a podporovat je v každodenních činnostech a situacích, které jsou pro nás běžné. Jsem šťastná za tuto příležitost.
„Nevyčítej životu, co ti nedal, uč se oceňovat to, co ti dal.“
Seneca

Mgr. Nataliia Cherneha

Pracovnice přímé péče

Pocházím z Ukrajiny, kde jsem posledních 6 let pracovala jako psycholožka s dětmi, rodiči a učiteli ve Waldorfské škole. Specializovala jsem se na neuropsychologii. Se začátkem války jsme se přestěhovala do České republiky a našla jsem si zaměstnání v Domově Božetěchova. Moc se mi práce s lidmi s poruchou autistického spektra líbí. Snažím se svými neuropsychologickými znalostmi zlepšit schopnosti a dovednosti klientů. Taky chci obohatit život v Domově o novou kulturu, kterou přináším.

Kamila Kelíšková

Pracovnice přímé péče

Cesta k práci v sociálních službách nebyla přímá, vystudovala jsem modelářství a návrhářství oděvů. S prací v sociálních službách jsem se seznámila díky mamce, která pracovala pro Charitu jako terénní pečovatelka. A také díky ní je pro mne přirozené podat ruku potřebným. Když jsem se dozvěděla o práci v Domově Božetěchova, věděla jsem, že se chci tímto směrem vydat. Nyní jsem vděčná za kolegy i uživatele, kteří jsou pro mne inspirací a ukázali mi další pohled na lidi, kteří jsou omezeni svým hendikepem, ale přesto májí možnost žít plnohodnotný život.

Josef Kroul

Pracovník přímé péče

Po maturitě jsem pracoval jako osobní asistent dětí s poruchou autistického spektra na příměstských táborech, které organizuje JAN z.s. Asistence mě nadchla a během studia na Masarykově univerzitě jsem narazil na Domov Božetěchova. Místo s úžasným kolektivem, jak uživatelským, tak pracovním. Práce s lidmi mě velmi naplňuje, a přestože je někdy náročná, vždy je pro mě důležitá radost těch, se kterými pracuji. Jsem vděčný za to, že mohu být součástí týmu.

Gabriela Křibíková

Pracovnice přímé péče

Velká část mojí rodiny pracuje v sociálních službách. Takže už od základní školy jsem věděla, že práce s lidmi je můj splněný sen. Proto jsem nastoupila na střední školu sociální. Jelikož se v tomto oboru pohybuji 10 let, byla jsem moc ráda, když jsem dostala možnost pracovat v Domově Božetěchova. Jsem šťastná, když můžu společně se svými kolegy pomáhat a starat se o ostatní, zlepšovat soběstačnost a život klientů v Domově.

Tereza Lojdová

Pracovnice přímé péče

Vystudovala jsem střední školu sociální, kde také studovala moje sestra Veronika. Ve svých 20ti letech onemocněla a skončila na invalidním vozíku. Byla i je pro mne vzorem, jak překonávat životní překážky.
Hned po maturitě jsem pracovala v pečovatelské službě v Třebíči. Měla jsem však touhu pomáhat druhým lidem a seberealizovat se, a tak jsem šla do Brna, kde jsem začala pracovat s lidmi s handicapem. To mi dávalo smysl a radost. Každý člověk má hodnotu a důležitost, a to je pro mne zásadní, proč tuto práci dělat. Radost a hodnota člověka. Jsem vděčná, že jsem dostala možnost pracovat v Domově Božetěchova.

Markéta Marková

Pracovnice přímé péče

Po několika pracovních zkušenostech jsem dostala příležitost pracovat i v sociálních službách. Až práce v Domově Božetěchova mě začala naplňovat. Tady jsem si uvědomila co je to smysluplná práce. S kolegy a kolegyněmi si předáváme různé zkušenosti a pracujeme v týmu. Těší mě pracovat s lidmi, který jsou bezprostřední a mají radost s maličkostí, kterou umí i vracet. Jsem vděčná za tuhle zkušenost a práci, kde se můžu dál profesně rozvíjet.

Lenka Matoušková

Pracovnice přímé péče

Vyučila jsem se jako ošetřovatelka, maturitu dodělala v oboru sociální činnost. Výsledkem bylo, že jsem navštívila různá místa a setkala se s různými cílovými skupinami. Někde byla radost pracovat, ale třeba byla horší komunikace s kolegy. Jinde byla pracovní atmosféra příjemná, ale práce mě nenaplňovala. Pak jsem úplnou náhodou narazila na Ruku pro život a tím na místo, kde se kloubí skvělý pracovní tým, výborná náplň práce, i klienti, se kterými je radost tvořit. Do takové práce prostě ráno ráda vstávám.

Ing. Pavla Moravcová

Pracovnice přímé péče

Vystudovala jsem vysokou školu s ekonomickým zaměřením, ale brzy jsem zjistila, že zabývat se čísly mě nenaplňuje. Chtěla jsem být v kontaktu s živými bytostmi, a proto jsem nějakou dobu působila ve školství. Když jsem se setkala s lidmi s handicapem, pochopila jsem, že pomáhat znevýhodněným mi opravdu dává smysl, proto jsem uvítala možnost pracovat v Domově Božetěchova.

Václav Plundrák

Pracovník přímé péče

K práci s mentálně postiženými lidmi mne přivedla mamka, která se starala o moji starší sestru s mentálním postižením. Má můj respekt, je můj životní vzor a odmalička mne motivuje. Proto jsem začal dálkově studovat obor Sociální pedagogika, abych se mohl této práci více věnovat. Předtím jsem pracoval jako osobní asistent, ale po roce a půl to chtělo změnu a vyzkoušet něco nového. Tato zkušenost mi ukázala úplně jiný svět, než jak jsem se na něj díval doposud. Těmto lidem stačí ke štěstí málo a jsou nesmírně vděční za každou maličkost, kterou pro ně uděláte. Každý si zaslouží být šťastný a ani tito lidé nejsou výjimkou. Jsem rád, že mohu být součástí této skupiny lidí, kteří mně obohacují život.

Zuzana Přidalová

Pracovnice přímé péče

Již od raného mládí jsem se věnovala různé dobrovolnické činnosti. Od asistence na putovních táborech pro handicapované děti, po návštěvy uprchlického tábora. Někdy říkám, že práci v sociálním sektoru jsem si
nevybrala, že si tato práce vybrala mě. Před prací v Ruce pro život jsem pracovala například ve stacionáři Effeta. Momentálně si při práci dodělávám vzdělání na střední pedagogické škole. V Ruce pro život se mi líbí pestrost práce a že se s kolegy navzájem obohacujeme, jelikož každý přinášíme jiný pohled na práci a na život.

Bc. Ivana Soběslavová

Pracovnice přímé péče

K práci s osobami s mentálním postižením a poruchami autistického spektra jsem se dostala při práci ve speciálně pedagogickém centru a uvědomila jsem si, že je to obor, kterým bych se chtěla zaobírat do budoucna. Vystudovala jsem bakalářské studium speciální pedagogiky v Hradci Králové. Mým cílem je zejména zlepšovat komunikaci a udržet co nejlepší úroveň trivia, samostatnosti a dalších dovedností. Snažím se také nacházet jiné způsoby, jak tyto dovednosti neustále vylepšovat, jelikož u osob s mentálním postižením nebo poruchami autistického spektra je důležité trénovat a opakovat. Ruka pro život mi dává možnost uplatňovat své poznatky a dovednosti ze studia v praxi, a tím se i nadále zlepšovat a objevovat nové cesty.

Mgr. Michal Sobotka

Pracovník přímé péče

Pestré životní i pracovní zkušenosti ze sociálních služeb, školství i jiných oborů, mi zformovaly směr cesty, jíž bych se v současné fázi života chtěl ubírat. Ruka pro život je instituce, která mi volbu jít po této cestě nejen umožnila, ale zároveň mě i obklopila lidmi s podobným přístupem a smýšlením, kteří mi vnesli do života spoustu radosti, inspirace a přátelství. Krom touhy pomáhat bude cílem mé snahy přinášet celé organizaci stejně kvalitní týmové hodnoty, jaké se mi daří přijímat.

Klára Vlčková, DiS.

Pracovnice přímé péče

Jsem vystudovaná knihovnice, ale místo kariéry v knihovně jsem se vdala a mám tři syny, muže výtvarníka a poměrně uspěchaný život. Dříve jsem zkoušela pracovat se seniory a neúspěšně se hlásila na obor arteterapie. Do Domova Božetěchova chodím načerpat inspiraci, jak být funkční matkou. Spousta situací a problémů, na které v životě narazíte, má podobné řešení, jaké zažijete i zde v Domově a to mi dává tolik potřebnou radost ze života. Díky za to, že tu můžu být.

Mgr. Marie Zavřelová

Pracovnice přímé péče

S lidmi s mentálním postižením jsem se poprvé setkala v mládí při dobrovolné práci v zahraničí. Později jsem byla zaměstnaná v administrativě a ve školství. Během práce na základní škole jsem pochopila, že mne to táhne k lidem, kteří jsou v životě nějakým způsobem znevýhodnění – jinými slovy do sociálních služeb. Klíčová byla zejména spolupráce s jednou dívkou s PAS. Jsem moc ráda, že jsem dostala příležitost pracovat v Domově Božetěchova a podporovat jeho obyvatele v jejich každodenním životě. Setkávání s nimi a s kolegy mi přináší pocit smysluplnosti a životní radosti.